Pamatujte si tyto dny a pozorně naslouchejte:
Kosovo = Srbsko

Mládí kněžny Libuše II.

© Zdeněk Patrick 1994/2006

Země Zlaté hvězdy Margity 1. díl

A pokud zůstanu věren svému (z Nomen Omen) odvozenému časování starověreckého období na úsvitu našich národních dějin, pak kněžna Libuše, "vládkyně nad celými Čechami" odjíždí z opevnění na Žďáru a Rokytanska v roce konce vlády vojvody Soroki, tedy v roce 490 n. l.

Ve věku 14 let.

Předpokládejme, že v doprovodu ostatních dév a svých ochráňkyň, starších sester Tety a Kaši. Její aktivity během osmiletého pobytu ve Žďárském opevnění, byly nejspíše téhož zaměření, jakého bylo možno očekávat v Budach (potažmo v Budči).

Základní znalosti geomantie, vodopisectví, orientace v krajině, určování polohy podle hvězd, či Slunce, ale i dalších příznaků, znalost hvězdného, potažmo Slunečního kalendáře, osvojení si jednoduchých zápisů, signální soustavu (hlas rohů, píšťal, ohně, kouř), znalosti bylin a kořínků, vaření lektvarů, léčení nemocí, tišení bolestí, porodnictví, oslávné, či spíše světící tance přivádějící lidského ducha na hranice bytí, seznamování se z krajinou. Včetně nácviku přežití v přírodě.

Lze tedy předpokládat časté "výlety" nejen do okolí, ale i do širé a neznámé divočiny

Do tohoto a ješě ranějšího období Libušina života může být zahrnuto objevování krajiny na dnešním Teplicku. Přesněji ke Krupce (Jakkoliv Krupku založila Libuše o několik let později. Pradvděpodbně znalá souvislostí.) a její mladistvé aktivity se prozatím vztahují spíše k pahorku (viz) "Libušin tanec.".

Kolem roku 500 n. l.

Období usilovné obnovy opužtěných keltských peherků a vyhledávání dalších, pro ostrahu a obranu vhodných lokalit, kde jsou budovány nové tvrze a hrady.

Do této činnosti zapojuje kněžna Libuše i své ochránkyně, starší sestry Tetu a Kaši.

Obnovení někdejšího posvátného vrchu Keltů Závještí nad Zbraslaví.

Očividně jde o cílenou a nasílenou snahu o vybudování obranného systému opevněných hradišť.

Z tohoto pohledu jsou mnohá, již opužtěná keltská opidia nejvhodnější.

Jaké informace kněžna Libuše měla, respektive jaké nebezpečí hrozilo kolem roku 500 n.l. stávajícímu obyvatelstvuž

V tomtéž čase nechává na Poděbradsku, jedno ze z opevnění chráněné řekou a lužními lesy. Místo důvěrně zná..Má totiž na nedalekém vrchu Oškobrhu jedno ze svých sídel.

A právě na Oškobrk za ní z Kaňku koňmo dojíždí Kaši, čarodějnice z legend doprovázena černým psem. První staroslovanské osídlení Libice lze skutečně rovněž datovat rokem 500 n. l.. Respektive počátkem 6. století.

Jiné, Libuší budované opevnění (gorod - hrad) Mydlovar, se nachází na pravém břehu Labe, Skryté v lesích mezi Kostomlaty a Lysou, U opevnění rostly mohutné duby, pod nimiž Libuše soudívala rozepře a spory mezi rody. Součástí legendy je i vzpomínka na "Libušinu zahrádku" se vzácnými bylinami, jež rostly jen v tomto kraji. V nedalekém potoce prováděla Libuše očistné koupele, aby na Holi,(dnešní Lysá), v sídle Velké Matky Holeny (Ma Holeny), družky boha větru Striboga, prováděla příslušné oběti.

Později na posvátných místech našich starověrecký předků pak mniši latinského ritu vystavěly klášter a v místě obětiště pak dokonce kapli, aby tak navždy vymazali jakoukoliv vzpomínku na zašlé časy našich národních dějin. Nicméně legendu o Libuši mniši Lysého kláštera své své klášterní kronice pro své potřeby zaznamenali. Nezbývá než dodat, že na a vzácné byliny chodily kněžky odbornice za jasných nocí, na rozhraní dnů (o půlnoci) , když Měsíc byl v úplňku. neboť jedině tak měly byliny a kořínky největší sílu a léčebnou moc. Právě polarizované světlo Měsíce mohlo tuto čarovnou transmutaci bylin uskutečnit, respektive nasílit.. V jistém ročním období, měsíci, dni i čase!

Cosi z tohoto sběratelského kultu bylin, zaznívá i v pověsti o založení Krupky I dnes lze nedaleko zříceniny hradu Krupka (poblíž Teplic) spatřit peherk nazývaný "Libušin tanec", k němuž se váže pověst o světlé postavě kněžny Libuše, vycházející za úplňku z lesa nad městem, aby nejdříve požehnala České zemi a zatančila s lesními dévami své mystické tance. Možná tance k rozproudění krevního oběhu za jasné a chladné noci, nebo určení přesného času zbývajícího ke sběru bylin. V souladu s pohybem hvězd na noční obloze, Respektive hvězdným či Slunečním kalendářem.

Jedním, ze základních poznatků, jež vyplývají z pověstí a legend o kněžně Libuši (Z období horečnatého obnovování opužtěných keltských opidií a budování nových, je skutečnost, že každé takové opevnění, či chcete-li "hrad" (gorod) osadila zkušenou a oddannou, zřejmě vysloužilou kněžkou, a příslušným doprovodem.

Typickým příkladem je nejen Kaši, ale i další její služebnice.

Na staré jižní obchodní cestě, vedoucí skrze Rakotnicko směrem na Vltavotýnsko, založila Libuše por své kněžky Veselou, Bogyni a Týnu tři hrady. Veselí (nad Lužnicí), Bechyni a Týn (nad Vlatavou). Mimochodem v kraji s velkým množstvím keltských oppidií, popelnicových hájů a zejména s velkým množstvím mohylových pohřbů. Z čehož vyplývá, že se jedná o kraj kdysi osídlený nejen laténskými Kelty, ale zejména jejich bojskými vladaři pozdně laténského osídlení.

Snaha kněžny Libuše i v tomto případě směřovala k zabezpečení obchodních a přístupových cest do vnitrozemí. Pravděpodobně i proto, že původní obyvatelé na tuto činnost, vzhledem k bójské tragedii, jednak rezignovali, jednak neměli dostatek sil.

Zatímco Libušina sestra Kaši obstarávala kontrolu vltavského komunikačního systému od soutoku Vltavy se zlatonosnou Otavou (s nedalekým a kdysi slavným keltským Nevězickýmoppidiiem) až po Zbraslavskou Závjěšť.

Obnova kontroly těchto cest se promítla i v místních legendách jakkoliv cíkví jemně poupravených.

S pověstmi o osazování nově zakládaných hradů Libušinými vysloužilými kněžkami koresponduje i pověst o služebnicích kněžny Libuše,, sídlících na hradu Mydlovat, odkud vycházely Na Rozkoš, kde při cestě směřující na Lyský hrad přepadaly karavany i osamělé cestující muže.

Dříve, než vyřkneme pointu onoho příběhu, si nejdříve připomeňme, že kněžka mohla ukončit své panenské zasvěcení, aniž ji postihl přísný trest, až ve věku 36 let. Právě těmito ženami osadila své nově založené hrady rafinovaná kněžna Libuše.

Obnova vymáhání mýtného nebyl dozajista snadný úkol. Zvláště kdy putující cizozemci a místní zpupní muži odmítali platit poplatky.

Jak to vše, skončilo?

Informační kanál z Rozkoše, nedaleko hradu Mydlovaru, v místní legendě potvrzuje, že.se neukojené Libušiny vysloužilé kněžky se zajatými muži - Na rozkoši v rozkoši oddávaly divokým milostným hrám s nebohými insolventními, či lakomými zajatci.

A dál? To je prozatím mé tajemství, jakkoliv jsem mnohé naznačil v dřívějších článcích